Co jsou komodity?

Komodita je fyzické aktivum, které naplňuje určitou potřebu, vyrábí se ve velkém množství a je zaměnitelné – jeho jednotky jsou zcela zastupitelné.

Obchodovat nyní

Obchodování je spojeno s vysokou mírou rizika a může mít za následek ztrátu celého vašeho kapitálu.

Jaké existují typy komodit?

Komodity se obvykle dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé komodity jsou ty, které jsou získávány ze země, např. produkty získané těžbou, jako jsou kovy a ropné produkty. Měkké komodity jsou ty, které se pěstují – především zemědělské, včetně hospodářských zvířat. Komodity se dělí do kategorií: kovy, energetické, hospodářská zvířata a maso a zemědělské (pěstěné produkty). Aby byly zaměnitelné, komodity musí odpovídat souboru typických rysů, jež (obvykle) stanovují burzy s komoditami, kde se konkrétní komodity obchodují. Typické znaky se stanovují, aby byla možná velkovýroba a distribuce na základě jedné nabízené ceny. Například zlato se tedy obchoduje na Šanghajské zlatá burze, Londýnské burze kovů a burze COMEX (burza s komoditami v americkém New Yorku), musí dosahovat 95% čistoty a jeho cena se uvádí v amerických dolarech za 1 trojskou unci. Každá obchodovatelná cihla zlata je tudíž stejná, ať byla vytvořena a/nebo obchodována kdekoli. Ropa se obchoduje s ohledem na (především) 2 referenční hodnoty – ropu West Texas Intermedia u většiny produktů USA a ropu Brent z ropných polí v Severním moři. Například ropa WTI se obchoduje na burze NYMEX (New York Mercantile Exchange) a je lehká (měrná hmotnost mezi 37 až 42 stupni) a sladká (s obsahem síry méně než 0,42 %).

Jak investovat do komodit

Do fyzických komodit ve skutečnosti investuje jen velmi málo obchodníků. Pokud se komodity přímo nevztahují k dodavatelskému řetězci, výdaje na skladování a přepravu mohou být velkou překážkou. A proto již od samotného zrodu komodit (prehistorické období) docházelo k tvorbě dohod o jejich směně. Říká se, že první opční smlouvu vytvořil Thalés z Milétu – starověký Řek, který využil opce na řecké olivové lisy. Prvním příkladem prasknutí tržní bubliny byly termínové obchody s tulipány. Tyto termínové obchody měly obvykle společného to, že chránily zájmy výrobců a prodejců proti přírodním katastrofám, přesycením trhu atd., tím že do budoucna stanovily smluvenou cenu. Dnešní situace je taková, že například na zlato se vztahuje taková páka, že deriváty kontraktů na každý 1 dolar fyzického zlata mají hodnotu 200 až 300 dolarů. Poslední novinkou v tomto ohledu jsou rozdílové smlouvy (Contracts-for-Difference (CFD)) – které jsou formou swapových smluv a byly na konci 20 století vytvořeny pro trh s nemovitostmi. Od té doby se staly jedním z nejoblíbenějších typů obchodovaných derivátů, a to zejména maloobchodními obchodníky obchodujícími mimoburzovně s online makléři z celého světa. Jsou jednoduché (zisk/ztráta jsou rozdílem mezi cenami otevření a zavření smluveného aktiva), relativně levné (náklady na transakci obvykle pokrývá spread otevření/zavření) a obchodují se na základě marže, což na jedné straně přináší příležitosti lidem s omezenými prostředky a na druhé straně zvyšuje možný zisk/ztrátu v souladu s nabízenou finanční pákou.

Historie komoditních burz

Existence trhů byla prokázána již u nejstarších archeologických pozůstatků, tedy před 10 až 15 tisíci lety. Trhy se obvykle nacházely vedle místních svatyní. Lidé nejprve směňovali to, čeho měli přebytek, za to, co jim scházelo. Zatímco se tento trend vyvíjel, bylo nutné předmětům přidělit hodnotu, aby se usnadnily složitější aspekty obchodu. V důsledku toho se na konci prvního tisíciletí před Kristem začaly v Evropě objevovat specializované trhy (trhy s rybami, parfémy atd.). Mince se pak objevily mezi 7. až 8. stoletím před Kristem.

Se vznikem nákupních středisek (např. Římské fórum, bazary v Persii, venkovní tržiště v Arábii atd.) ve středověku začaly vznikat specializované trhy, které dodávaly rostoucím sítím místních trhů stále více produktů. A tak vznikl maloobchodní řetězec. Zároveň se začaly oddělovat termíny „trh“ a „burza“ – trh se stal místem, kde lidé chodili nakupovat, a burzu utvářely tyto trhy v rámci dodavatelského řetězce a infrastruktura, která řídila obchodování s aktivy.

První burza na světě vznikla v Antverpách na začátku 16. století. Kdyby existovala regulovaná burza, nemuselo dojít k šílenství s nizozemskými tulipány. To jako první pochopili Japonci na druhé straně zeměkoule, kde v roce 1697 šóguni vytvořili rýžovou burzu Dojima (šógúnům se tradičně za služby platilo rýží). Na této burze se obchodovalo také s termínovými rýžovými obchody.

V roce 1848 došlo ke vzniku komoditní burzy Chicago Board of Trade, kde se obchodovaly zemědělské produkty. Tato burza byla první, kde se regulovaně obchodovalo s opcemi a termínovými obchody. Mezitím došlo po celém světě k otevření celé řady burz, aby bylo možné stejnou komoditu obchodovat na několika místech.

Vznik elektronického obchodování vedl ke konsolidaci většiny z těchto burz. Velkou část světových burz s komoditami vlastní skupina CME (výsledek konsolidace burzy Chicago Board of Trade a Chicago Mercantile Exchange). Burza Euronext (European New Exchange Technology) sídlí v Amsterdamu a Paříži a provozuje burzy s komoditami v Oslu, Dubline a dalších městech. Chcete-li v Asii obchodovat s drahými kovy, určitě zamíříte na Tokijskou burzu s komoditami TOCOM. Káva se naopak v největším obchoduje na burze Africa Mercantile Exchange v Nairobi.